rturu

Prosinec 2010

Epické sci-fi s fantasy prvky rozjeto!

6. prosince 2010 v 22:01 | L |  Fantasy
Tak a je to tu! Po několika měsících přemýšlení, kombinování, škrtání, začínání znova a všechno ještě jednou hezky dokola, jsem to rozjel! Radostný začátek, který se záhy může změnit v hořký konec nadějí. Doufám, že k tomu nedojde...
   Největším problémem bylo vytvoření hlavní postavy. Ta mi dala teda pořádně zabrat, ale nakonec jsem s ní celkem spokojen, vím totiž, že se v průběhu psaní ještě vylepší a prohloubí. Naopak vedlejší postavy mám vykreslené dobře, dokonce se bojím, že lépe než postavu hlavní. Každý je úplně jiný, každý žije v tvrdém vesmíru jak nejlépe umí. Každý má jinou minulost a přítomnost, ale nejsou vytvořeni jako protipól jeden druhého, z toho už jsem vyrostl! :-)
   Jen ještě prozradím, že intriky a zrada (a samozřejmě boj) bude hrát v mém Vesmíru prim! :-) 

Kdo jiný než Míra Žamboch a jeho Koniáš???

6. prosince 2010 v 21:37 | Llewelyn
Momentálně považuji za nejoblíbenější knihu Na ostřích čepelí od Miroslava Žambocha.  Tohle dílo jsem četl minimálně 10x. Mám rád všechny knížky od M.Ž., ale tahle je jednoznačně nejlepší. Nedovedu říci proč, snad proto, že hlavní hrdina Koniáš je nejlépe vykreslená postava psaná v ich formě, jakou jsem kdy měl možnost číst. 
   Příběh je naprosto dokonalý a bohatý na boj a nepředvídané situace. Zbožňuju postavu (mimo hlavního hrdiny) Leda Kowalského a Baribalda Bryzolda. A somozřejmě záporáka Kelemana. Taky je zde krásně vyjádřen vedlejší děj s postavami, které proplouvají příběhem jen nepatrně, ale mají význam pro děj a jeho postupné poodhalování. Prostě napětí, zábava a neskutečné čtení od začátku do konce, ať už jsou to šermířské souboje, popis přírody a charakterů nebo milostná vzplanutí hrdinů. 
   A málem bych zapomněl na Bonsettiho! Tak tenhle "prázdný člověk" s neurčitým přesvědčením mě zaujal svým postojem k celé situaci. To jeho pozorování života s odstupem a cynickým či ironickým pobavením entomologa, co si na špendlíku prohlíží motýla je naprosto dokonalé a hlavně mě tím připomíná mě samotného.
   Zrady, intriky, boj, vášeň, láska a přátelství, nekonečná cesta s tisíci překážkami a poetickým koncem, na který se těšit nikdo nemůže, protože tím kniha končí. DOKONALOST!!!!